Román chrudimského spisovatele a fejetonisty je zamyšlením nad osudy příslušníků generace, dospívající na přelomu sedmdesátých let minulého století.

Mezi představitele této "podvedené generace" patří i ústřední hrdina Krečmerova románu kněz František Dubánek. Mlhavě, ale přece jen si pamatuje, jak se v pouhých čtyřech letech stal svědkem násilné kolektivizace. Jeho rodiče byli vyhnání z rodinného statku, který jim byl znárodněn, otce navíc poslali do vězení, kde pak údajně spáchal sebevraždu. V této těžké době se Františka a jeho matky ujímá místní katolický farář, jenž je natolik silnou osobností, že i přes nepřízeň doby intentivně působí i na vlivné spoluobčany. I proto se mu podaří prosadit, aby František (i vzhledem přece jen k uvolněnější atmosféře let šedesátých) vystudoval střední školu. Po jejím absolvování se František rozhodne rovněž pro kněžské povolání, zároveň však poznává i svou velkou lásku a uvědomuje, jak obtížný pro něho bude život v celibátu. Navíc přichází i nástup normalizace a dochází k prudké změně společenského a politického klimatu...