V únoru 2008 uplyne 60 let od osudových únorových dnů roku 1948. Je to příležitost přehlédnout dosavadní bádání, jak zahraniční, tak i domácí, a pokusit se o nové pohledy z různých úhlů. Únor 1948 byl nejen výsledkem dlouhodobého záměru komunistického hnutí ovládnout definitivně poslední středoevropskou demokracii, ale také výsledkem mezinárodního vývoje směřujícího tehdy ke „studené válce“. Únorové události byly proto dlouhodobě plánovány a komunisté se na ně připravovali zejména ovládnutím bezpečnostního aparátu a masových organizací. Obrana československých demokratů, kteří své postavení ještě ztížili naivitou, omezenou výlučností a nejednotností, byla proto nedostatečná, takže na komunistický násilný převrat nedokázali účinněji reagovat. O osudu demokratického Československa tak bylo na téměř půlstoletí rozhodnuto. Autor, odborník na osobnost Stalina a stalinismus, podává nový pohled na události, v němž akcentuje prvořadou roli Moskvy, odkud také přišel povel k zahájení akce.